Zpátky v čase – ke kořenům
Protože je skladba půdy pro vinařské regiony a vína pěstovaná na Mosele naprosto klíčová, vrátíme se v čase hodně zpět. V období středních prvohor – v devonu – před 400 miliony let se v oblasti dnešní Mosely nacházel praoceán, který dal vzniknout mohutným vrstvám sedimentů, které dosahovaly výšky několika kilometrů.
Když se prastaré kontinenty Gondwana a Laurasie daly do pohybu, kontinentální desky stlačily dno oceánu obrovským tlakem a vyzdvihly jej nad hladinu a vytvořily základ dnešních půdních útvarů. Z usazenin se stala břidlice, která se nakonec vrásnila do podoby horského pásma. Tak vznikly v oblasti dnešního Porýní na rozhraní původních prakontinentů břidlicové hory, do kterých se zde jako vrásky zaryla koryta dvou mohutných řek – Rýna a Mosely.
Před 15 miliony let začala starověká Mosela dávat krajině kontury. Jak se břidlicové hory zvedaly, původně široké a rovné koryto se prohlubovalo a křivilo. Unikátní, silně meandrující řeka, která se zde v průběhu časů vytvořila, zanechala trvalý vliv na krajinu a vytvořila unikátní podmínky pro pěstování vinné révy, jaké nikde jinde nenajdete. I proto jsou zdejší vína unikátní a ze stejného důvodu se tolik liší jednotlivé vinařské oblasti na Mosele. Pokud víte, kde víno ve Vaší sklenici vyrostlo a dozrálo, budete také vědět, čím bude charakteristické – a pokud Vám zachutná, pak také snadno najdete podobná vína k degustaci. Tady se nemůžete splést, a i tím je Mosela unikátní.
Dějiny pěstování vína na Mosele
Historie pěstování vína na Mosele sahá až do období před Kristem. Již 500 let před naším letopočtem bylo území osídleno Kelty, ale u nich není pěstování vína doloženo. Vinná réva sem tak pravděpodobně dorazila ze slunné Itálie až s římskými legiemi, které v průběhu galských válek dobyly oblast Mosely. Trevír, první město na území dnešního Německa, byl Římany založen v roce 17 př.nl. př. n. l., a dnes můžete obdivovat zbytky římských lisů na víno. Vína si vysoce cenili Keltové a Římané a položili tak základ více než 2000 let dlouhé historii pěstování révy na strmých svazích Mosely.
Po zániku římské říše převzaly tradici pěstování vína zejména kláštery jako největší vlastníky půdy, a hráli ústřední roli v dalším rozvoji vinařství (a mnohé pěstují víno dodnes). Ve vrcholném středověku přinesli cisterciáčtí mniši z Burgundska své vinařské znalosti do oblasti Mosely, což této oblasti přineslo značný pokrok ve znalostech.
Po skončení napoleonské éry v roce 1815 došlo k útlumu výroby vína v důsledku represivní politiky Pruského království, ale na konci 19. století zažilo vinařství na Mosele opět velký rozkvět. Podíl moštové odrůdy Ryzlink vzrostl před první světovou válkou na téměř 90 procent veškeré pěstované vinné révy. Ryzlinky z Mosely, Sáry a Ruweru byly nejžádanějšími a nejdražšími bílými víny na světě. Pily se na dvorech panovníků od Londýna po Petrohrad a ve špičkových restauracích od Berlína po Paříž. Nejlepší ryzlinky z Mosely byly až pětkrát dražší než špičková burgundská vína a svůj charakter, kvalitu a nezaměnitelnou chuť si zachovávají dodnes.
Po druhé světové válce začala dominovat produkce sladkých a dezertních vín, které lze díky vysoké cukernatosti místních hroznů vyrábět v té nejvyšší kvalitě. Nová generace vinařů dnes ale opět reflektují původní přednosti regionu. Dlouho nevyužívané strmé svahy byly znovu osázeny klasickými odrůdami ryzlinku a burgundských vín a ručně opečovávány. Charakteristická kombinace břidlicové horniny, mikroklimatu a odrůdy hroznů dávají opět vyniknout minerálním vínům jedinečného charakteru a výrazné elegance, která jsou celosvětově ceněná a vyhledávaná.
