Viniční podoblasti v Německu

Více než 98% moselského vína se vyprodukuje na území Německa, a proto jsou lokální pěstitelské oblasti Mosely rozděleny do šesti oblastí podle vinařského práva (a dále se dělí na další podoblasti).

1. Moselské terasy – Dolní Mosela

Když půjdeme proti proudu řeky, nejprve je to Dolní Mosela neboli Moselské terasy, kam patří oblast od ústí do Rýna ve městě Koblenz po městečko Zell. Správním městem oblasti je starobylý Cochem s majestátním hradem.

Od Zellu se údolí Mosely stále více zužuje. V mnoha případech jsou svahy tak strmé, že se vinná réva pěstuje pouze na úzkých terasách zajištěných suchými kamennými zídkami, které tu lidé budovali po staletí (odtud název oblasti). Mezi vinařskými městečky Bremm a Ediger-Eller se zde nachází nejstrmější vinice v Evropě, Calmont, se sklonem 68 stupňů.

Půdy v této oblasti se skládají převážně z břidlic a křemenného pískovce a terasy jsou svým teplým mikroklimatem jsou příznivé nejen pro révu ryzlinku, ale poskytují domov i vzácným rostlinám a živočichům. Rekultivace vinic na nejstrmějších svazích a koncentrace na unikátní terroir poháněná poptávkou po nejkvalitnějších odrůdy Ryzlink rýnský daly regionu v posledních letech nový impuls. Na strmých svazích mezi Zell a Koblenz se stále obdělává 1 110 hektarů vinic.

2. Střední Mosela

Druhou správní oblastí je Střední Mosela, která tvoří srdce moselské pěstitelské oblasti a spolu s Moselskými terasami produkuje ta nejlepší moselská vína. Do této oblasti je zařazeno téměř 100 kilometrů údolí řeky od vesnice Briedel až po Trevír a správními centry jsou starobylá města Bernkastel-Kues a Trevír. Vinná réva se pěstuje na 5 646 hektarech a zdejší vinice patří k vůbec nejdražší zemědělské půdě v Evropě. Klimaticky jsou místní vinařství zvýhodněna chráněnou polohou údolí a akumulací tepla Mosely. Roční délka slunečního svitu je zde téměř 1400 hodin.

Lesy nad údolím Mosely jsou zde důležitým faktorem pro mikroklima na vinicích a slouží jako ochrana před studenými větry a také jako zásobárna vody. Vína ze střední Mosely jsou obvykle ovocnější a silnější než vína z jiných oblastí. Vinná réva zde roste na strmých svazích na modré, šedé a červené břidlici a v údolích na terasovitých sedimentech ze štěrku, písku a jílu, které zde řeka během tisíciletí uložila. Geologickou zvláštností jsou červené vulkanické půdy u Ürzigu, které se jinde na Mosele nevyskytují.

Další vinařské oblasti jsou již menší, přičemž dvě z nich – údolí řek Saar a Ruwer – byly původně samostatnými vinnými oblastmi, a až v nedávné době byly organizačně přičleněny jako podoblasti Mosely. Údolí řeky Mosely se pak směrem h hranicím Lucemburska a Francie rozšiřuje a réva zde roste na vápencové skále, která vznikla z usazenin v pravěkém oceánu.

3. Horní Mosela

Oblast Horní Mosely sleduje průběh řeky jižně od Trevíru vesnici Palzem na německo-lucemburské hranici. Tato oblast zahrnuje 743 hektarů vinic, přičemž zde dominuje pěstování odrůdy Elbling, jedné z nejstarších odrůd v Evropě. Vína z této oblasti jsou typicky lehčí, svěží a mají vysokou kyselost, což je přímo odrazem půdy bohaté na vápenec. Klima v Horní Mosele je o něco chladnější, což znamená, že odrůdy zde dozrávají pomaleji, což umožňuje tvorbu jemných aromat a výrazné minerality. V této oblasti se daří také burgundským odrůdám, které se zde stále více prosazují.

4. Moselská brána (Moseltor)

Velmi podobnou charakteristiku pak má i nejjižnější německá vinařská oblast nazývaná Moselská brána (Moseltor), která zaujímá trojúhelník na německo – francouzsko – lucemburské hranici v okolí obce Perl. Tato oblast je také nejmenší a hospodaří se zde na pouhých 125 hektarech vinic na vápencovém podloží.

Oblast Horní Mosely a Moselská brána bývají někdy společně označovány jako Jižní Mosela (a trošku se to někdy plete), podle vinařského práva v Německu se ale jedná o dvě samostatné oblasti.

5. RUWER

Údolí řeky RUWER je pak další moselskou viniční oblastí a sleduje malou říčku Ruwer, která se vine úzkým údolím ohraničeným loukami, vinicemi a lesy od Sommerau po městečko Ruwer a vlévá se do Mosely u Trevíru. Ruwertal je se svými177 hektary vinic trpaslíkem mezi vinařskými oblastmi, ale díky idylické krajině a podloží výhradně z devonské břidlice je Ruwer považován za skutečný scénický i enologický klenot Mosely.

Vinice jsou zde položeny výše než na Mosele a téměř 88% produkce připadá na Ryzlink rýnský, kterému se na zdejších břidlicích mimořádně daří. Místní unikátní terroir to umožňuje: kratší vegetační období kvůli nižším průměrným teplotám než na Mosele a větší teplotní rozdíly mezi dnem a nocí vedou k legendární dravé eleganci a živosti Ruwerských ryzlinků a jejich nesrovnatelně jemné ovocné vůni.

Vína pěstována na zdejších strmých svazích mají vysokou úroveň minerality a jsou považovány za jemné a často vyloženě subtilní. Doplňkovými odrůdami jsou zde rulandské odrůdy Pinot Blanc a Pinot Noir.

Vína z oblasti Ruwer byla až do roku 2009 uváděna na trh pod názvem regionu Mosel-Saar-Ruwer. Poté došlo k sjednocení celé oblasti do kategorie „Moselská vína“ a nyní najdete na etiketě pouze označení „Mosel“, bez ohledu na konkrétní podoblast.

6. SAAR

Udolí řeky SAAR je poslední německou viniční oblastí, která se rozprostírá mezi Serrigem a Konzem, kde se Saara vlévá do Mosely. Vinice se často nacházejí na jižních svazích bočních údolí podle hlavního toku řeky. Půda se zde skládá také převážně z tmavé devonské břidlice, i když na některých místech se vyskytují také horniny vulkanického původu.

Vína z oblastí Saary se vyznačují mimořádnou jemností a mineralitou. Jsou považovány za dlouhodobě stabilní a často i po desetiletích překvapí svou čerstvostí. Plocha vinic na Sársku se v posledních letech zvýšila rekultivací starých strmých svahů na současných 793 hektarů, z toho 83 procent tvoří opět Ryzlink rýnský. Scharzhofberg, jedna z nejznámějších lokalit ryzlinku na světě, se nachází právě na Sársku a je jednou z nejchladnějších vinic se severní orientací. 300 metrů vysoký strmý svah z šedé břidlice ale dobře akumuluje sluneční teplo a v noci jej dodává vinné révě. Proto se zdejší vína vyznačují svou jemností, která je v ostrém kontrastu k větrem ošlehaným stráním.